Září z pohledu učitelky mateřské školy

Možná na vás, stejně jako na mě, už několikrát na internetu a sociálních sítích vyskočila fotografie, kde je podle mě vtipně vyobrazená učitelka v září, tedy na začátku školního roku, jako krásná sovička s lesklým peřím a pak červnu, kdy školní rok končí, jako vypelichaná sova v posledním tažení. Učitelka mateřské školy podle mého názoru vypadá poněkud opotřebovaně, nebo se tak alespoň cítí, jak v září, tak v červnu. Rozdíl zřejmě způsobuje to, že zatímco se školní děti
do školy těší, zvláště pak prvňáčci, kteří se se svojí první aktovkou natřásají před zrcadlem celý srpen a nemůžou se prvního školního dne dočkat a žáci vyšších ročníků se zase těší na své kamarády, které o prázdninách neviděli a chtějí se s nimi podělit o své zážitky, tak děti v MŠ to mají jinak. Hlavně ty nejmenší, které budou ve školce poprvé bez svých milovaných rodičů. Začátek září tedy pro učitelku mateřské školy znamená snažit se co nejvíc zpříjemnit tomuto malému človíčkovi vstup do další etapy jeho života. V prvních dnech si učitelka nestačí s odpuštěním ani odskočit, protože plačící děti, kterým je smutno po mamince vyžadují a potřebují neustálou pozornost a hlavně zaměstnání, které je zaujme,
a alespoň na chvilku zapomenou, že u sebe maminku a tatínka nemají. Od začátku září uběhlo už pár dní a musím říct, že já jako učitelka mateřské školy, se už necítím tak ošuntěle, těší mě a nabíjí pohled na děti, které už nepláčou a nesmutní po mamince, s úsměvem vstupují do třídy a těší se na další dobrodružství, která s námi učitelkami a ostatními dětmi
ve školce zažijí.

Olga Golasová