SDÍLENÍ NÁM POMÁHÁ NAHLÉDNOUT DO UVAŽOVÁNÍ DĚTÍ

Nahlédnout do dětské duše, do jejího myšlení může být někdy obtížné, ale často je to poměrně jednoduché. Malé děti řeknou většinou vždy pravdivě, co si myslí. Nejsou zatíženy tlakem společnosti, nepřemýšlí nad tím, zda se to, co chtějí říct, zrovna hodí nebo ne. Nezatěžují si hlavu tím, co na to řeknou ostatní. De facto u nich platí přísloví „co na srdci, to na jazyku“. Tak, jak něco myslely, tak, jak něco vnímaly, tak to řeknou.

U nás v MŠ vstupujeme do myšlení dětí pomocí takzvaného sdílení. Vymyslíme nějakou otázku, která souvisí s právě probíraným tématem, a chceme znát odpověď dětí. Nejsou na ni potřeba rozsáhlé znalosti. Nejde odpovědět správně nebo špatně. Každá odpověď je jedinečná a originální stejně jako děti, které ji vyslovují. Tato sdílení jim pak přepisujeme do vzpomínkových alb, kde si je mohou nalistovat a po letech zavzpomínat, co odpovídaly.

Za celý školní rok nasbíráme tolik perliček a nápaditých odpovědí, které by mnohé dospělé zcela jistě nenapadly.

Rozhodly jsme se s vámi o některé z nich podělit:

CHTĚL BYS CELOU ZIMU PROSPAT JAKO JEŽEK? PROČ ANO/NE?

Ne, protože by se mi v díře špatně spalo bez peřiny. (Simonek)

Ne, protože to bych spadla až do nebe. (Viki S.)

Chtěl bych být pes s oblečením (Šimon)

KOHO BYS OHŘÁL U OHÝNKU A PROČ?

Já bych si chtěl opéct kozu (kozí maso) se Severínkem. (Simonek)

Ohřál bych rohlík. (Filip K.)

Ohřála bych si párečky, protože je mám moc ráda. (Ellie)

CHTĚL/A NEBO NECHTĚL/A BYS BÝT ASTRONAUTKA?

Nechtěl, protože oni přistavují na planety, a vždycky mají tu skleněnou kouli. (Kubík A.)