„Paní učitelko, půjdeme se podívat na morčátka?“

Takto se nás často děti ptaly v prvních zářijových dnech ve školce, to když jsme vyrazili na školní zahradu, kde naši chlupatí mazlíčci bydlí od jara do podzimu. Nejen morčata, ale také náš králíček, či želvičky pomáhaly dětem při adaptaci na nové prostředí. Často vykouzlily úsměv na uplakaných tvářích, když si je děti mohly pohladit nebo je nakrmit. Děti také zjistily, že je třeba zvířátkům uklízet domeček, doplňovat vodu k pití, seno a jídlo a my dospělí zase to, že zvířátka ve školce mají smysl.

Kamila Kemrová