Nejí a nespí, aneb dělají si, co chtějí , část III.

Mateřská škola přede mnou, mateřská škola za mnou. To není kouzelné zaklínadlo, ale začátek školního roku. Pro některé děti to znamená nástup do školky a pro ty co jí opustily, první dny ve škole. S jakými vzpomínkami na mateřskou školu odcházejí současní prvňáčci a jaké vzpomínky byste si přáli pro své děti, vnoučata, které do školky teprve nastupují? Myslím, že ve shodě něco jako, aby se jim tam líbilo, měly spousty kamarádů, zážitků a hodnou paní učitelku. A jaké vzpomínky na školku máte právě vy, taky takové? Nebo ne? Že by většinu dobrodružství ze školky překryly daleko „silnější“ zážitky s každodenním jídlem a spaním? Hodnou paní učitelku si vybavujete spíše v souvislosti s dokrmováním, „pochutnáváním si“ na škraloupu od kakaa, nebo určenou stranou, na kterou máte usínat, abyste náhodou nerušili s dalším nespavcem?

A jak to tedy děláme my, aby tyto chvíle byly příjemnou součástí každého dne a přeci jenom byly děti odpočaté a nehladověly? Děti mají možnost si přirozeně vybrat, jak to máme my dospělí. Jestli mají rády, jak se lidově říká chleba namazaný „nahrubo“, nebo jen „zalepené dírky“, protože mají i možnost si ho samy namazat, nebo si taky vzít nenamazaný, protože opravdu i když ochutnaly, tahle pomazánka jim prostě zrovna dnes „nejede“. A oběd? No řekněte, dali jste dětem někdy možnost si samy naservírovat? I děti od malička, byť je to nikdo neučil, mají svůj preferovaný způsob. Jednoduše, někdo to má rád všechno smíchané dohromady a někdo na „sektor A, B, C“ a nedej bože, aby se jim ty knedlíky v té omáčce rozmočily, než je začnou jíst. A tohle všechno přispívá nejen k vychutnání si jídla jako takového, ale i k velké samostatnosti v sebeobsluze dětí.

A co ten spánek? Ať jsou to mladší, či starší děti, dbáme na to, aby měli všechny stejnou možnost odpočinku a usnuly podle svých potřeb. Ale co když se to nestane, ani během čtené pohádky a pak půl hodiny ticha? Pokud jsou to předškoláci, zbývající čas odpočinku věnují aktivitám, které je připravují na úspěšný vstup do školy a ti mladší, ti si mohou potichoučku hrát, aby nevzbudily ty, kteří ještě sní.

Tedy, neznamená to, že děti u nás nemusejí jíst a spát, ale že si mohou vybrat dle svých přirozených potřeb, které má každý jiné. Přejeme všem dětem krásné vzpomínky na své mateřské školy.

Lucie Kaločová