Kdo u nás pracuje aneb 8 + 2 rovná se beruška
Prostřednictvím odpovědí na tři otázky vám přiblížíme, kdo u nás pracuje.
- Jak jsem se k práci v Čeladenské berušce dostal/a, proč ji dělám?
- Co mě činí v práci šťastným/šťastnou?
- Co bych chtěl/a tento školní rok zažít?
Kamila Kemrová – učitelka
- To, jak jsem se k práci učitelky v MŠ dostala, byla velice zajímavá cesta. Začala tím, že se mě moje mladší sestra zeptala, zda bych si nechtěla dodělat pedagogické vzdělání společně s ní. A já se tenkrát rozhodla, že do toho půjdu a z inženýrky elektrotechniky jsem se stala paní učitelkou. V té době moje dcera navštěvovala MŠ Čeladenskou berušku a jen mezi řečí se zmínila paní učitelce Janě, že její maminka bude také učitelkou. Když se uvolnilo jedno místo přímo v této školce, tak mě oslovila „mezi dveřmi“ přímo paní ředitelka, s dotazem, zda bych nechtěla pracovat u nich. Byla jsem mile překvapená a dala jsem si den na rozmyšlenou, a protože to byla tak trochu moje vysněná práce, řekla jsem ano. A v lednu to už bude 8 let, co tady pracuji.
- Protože pracuji s dětmi, tak jsou to právě děti, které mě při mé práci dělají šťastnou.
- Plnou školku veselých a zdravých dětí.
Anastázie Hejková – učitelka
- Doporučila mi ji má oblíbená lektorka a bývalá ředitelka Natálka Toflová. Proč? Protože bylo odjakživa mým snem pracovat s dětmi předškolního věku v příjemném prostředí, kde budu moci uplatnit své zkušenosti a dovednosti a zároveň se stále učit novým věcem v oblasti vzdělávání, nejen v programu Začít spolu.
- Když děti odcházejí domů živé, šťastné a plné dojmů a spolupráce s mou úžasnou kolegyní Kamčou
- Svůj osobnostní růst, vepřovou panenku s grilovanou zeleninou a dipem z místní školní jídelny a příjemné dny plné smíchu, radosti a úspěchů našich milých ratolestí.
Tereza Palkovská – učitelka
- Do Berušky chodil před několika lety můj syn a už tehdy jsem zjistila, že je ta školka "jiná". Pomohla mu překonat nemalé úzkosti díky programu, v němž funguje a neobyčejné laskavosti učitelek. Práci učitelky jsem se několik let nevěnovala, ale když se mi začalo po dětech stýskat, byla pro mě Čeladenská beruška výzvou, která mě velmi lákala. Líbí se mi program Začít spolu, který rozvíjí děti úplně jinak, než jak jsme v běžném školském systému zvyklí. Líbí se mi seberozvoj, který je v tomto prostředí podporován. Líbí se mi ta každodenní pestrost a spolupráce s partou, která je mi oporou.
- Cítím se šťastně, když jdu z práce s úsměvem, že se ten den vše podařilo, děti byly spokojené, usměvavé, školka je bavila a mi se vše podařilo tak, jak jsem plánovala. Když jde vše "hladce" a panuje kolem mě pohodová a přátelská atmosféra. A taky, když v průběhu dne přijdou, pohladí mě, řeknou, že mě mají rády a že je jim fajn. Ale komu by se tohle nelíbilo, že :)
- Hodně by mě bavilo zažít společně nějaké zajímavé dobrodružství, které by nás dospělé i děti z obou tříd spojilo ještě více dohromady. Chci zažít alespoň měsíc bez rýmy, protože loňský rok byl po zdravotní stránce hodně náročný pro všechny z nás. A úplně nejvíc se těším na to, až si ke konci roku sednu, rozhlédnu se kolem sebe a řeknu si: Jo! Tento rok se nám to vážně povedlo!
Tereza Hiklová – školní asistentka
- Měla jsem to štěstí, že obě mé děti Berušku navštěvovaly. Věděla jsem, že je to skvělá školka a paní učitelky jsou moc fajn. Myslím, že byl zrovna srpen, když mi zazvonil telefon a na drátě se ozvala Jana (paní Bartošová), zda bych měla zájem o místo chůvy. Dlouho jsem se nerozmýšlela a na nabídku kývla. Absolvovala jsem kurz pro chůvy, složila zkoušku a mohla začít pracovat. Po čase jsem si udělala kurz pro asistenty a dnes je to již 7 let, co zde pracuji. Při této příležitosti bych chtěla Janě poděkovat za to, že si vybrala právě mě a můžeme tady spolu už tolik let spolupracovat.
- Úplně nejšťastnější jsem, když vidím, že děti mají úsměv na rtech a chodí do školky rády. Těší mne, když za mnou přijdou s obrázkem a řeknou, že jsem hodná paní učitelka. Když si sedneme, přečteme jejich oblíbenou pohádku nebo si společně něco zahrajeme. Mám radost, když vidím, jaký kus práce jsme za ten rok všichni udělali a hlavně jak velkých pokroků jsou každý rok děti schopné dosáhnout.
- Poslední dobou se nám ve školce nevyhýbaly všelijaké nemoci, proto by se mi líbilo zažít celý rok ve zdraví nejen dětí, ale i kolegyň. Taky bych chtěla s dětmi zažít nějaké velké dobrodružství.
Daniela Koloničná – školnice, pracovnice výdejny stravy
- Měnila jsem zaměstnání a byla mi nabídnuta práce v MŠ Čeladenská Beruška.
- Spokojené děti a rodiče.
- Aby pro všechny děti byl pobyt v MŠ plný radosti.
Radmila Toflová – školnice, pracovnice výdejny stravy
- Před několika lety jsem byla oslovena ještě bývalou paní ředitelkou, zda tuto práci nechci zkusit dělat. Na nabídku jsem kývla a nelituji, pracuji v prostředí, které mi vyhovuje, a cítím se tady fajn.
- Šťastná jsem, když za mnou děti přijdou a pochválí mě nebo poděkují, za to, co pro ně dělám. Když mi přinesou obrázek nebo přání a řeknou, že mě mají rády. A také když vidím, že vše funguje a nejen děti, ale i kolegyně jsou spokojené.
- Líbilo by se mi, kdyby nové děti, které k nám do školky přijdou, zvládly první chvíle s námi v pohodě a bez pláče a cítily se tady jako doma.
Eva Wojnarová – zástupkyně ředitelky, učitelka, školní asistentka
- Úplnou náhodou, tak jak to v životě bývá. Asi proto, že je to již 4 generační rodinná tradice.
- Pestrost práce a všechny příležitosti, které se mi nabízí. K rozvoji i kreativitě.
- Aby byli konečně všichni zdraví. Děti i my.
Jana Bartošová – ředitelka
- Byla jsem přemluvena mou předchůdkyní Natálkou Toflovou, která mi tvrdila, že by ze mě byla skvělá učitelka. Ač jsem o sobě pochybovala, učitelství jsem si vystudovala a v berušce jsem od jejího počátku.
- Každý okamžik, kdy jsou všichni spokojení, když vše funguje jak má, když se najde řešení, když se nás Eva zeptá, jestli chceme uvařit kávu, když s Terezkou uspáváme děti a říkáme si, jak se u nás mají dobře, když se Kamča směje tak nahlas, že to rozesměje celou třídu, když vidím Stázku jak hraje dětem divadlo, když nás Daniela vítá písničkou, když Radka narovná všechny matrace jedním směrem, když Terka řekne, že to zvládneme, když Táňa řekne, že na to máme, když pan Honkyš přiběhne zapnout kotel, kdyby nám nestačilo teplo z kolektoru, když vidím děti pohlcené hrou, když slyším rodiče, jak se vyptávají dětí, co ve školce zažily, když kuchařky uvaří tu jejich výbornou kulajdu, když přijde pohádková babička číst pohádky, je to ho moc a asi jsem právě přišla na to, že při této náročné práci je víc toho, z čeho se můžu radovat, jen na to musím pamatovat když přijdou starosti.
- Úplně všechno z bodu 2, lidi, na které se můžu spolehnut, 365 dnů ve zdraví a každý den důvod k radosti.
Jaromír Honkyš - je zaměstnancem obce, v MŠ se stará o kotel, ale také krmí zvířátka, když ve školce nejsme a díky jeho všímavosti můžeme předcházet rizikovým situacím.
- Byl jsem tady dříve než školka, když tady bylo zdravotní středisko a už jsem se tady o topení staral
- Že jenom zbytečně nesedím doma, mám nějaký pohyb a ta práce mě naplňuje.
- Ať je všechno dobré
Táňa Janošcová – externí účetní
- Přebírala jsem účetnictví po paní Ivetě Gabajové, která onemocněla. Oslovila mě předchozí ředitelka Natálka Toflová.
- (smích) Asi ten kolektiv, práce samotná je někdy hodně drsná
- Zažít bych chtěla určitě pohodu a klid, ale to je asi utopie.