Kde se vzaly kroužky ve školce?

Stojím si za tím, že děti mají v MŠ plnohodnotný program, který je rozvíjí po všech stránkách, a dlouho jsem tvrdila, že u nás ve školce, žádné kroužky nepotřebujeme. Naštěstí jsem tento svůj názor přehodnotila a zjistila, že kroužky mohou dětem poskytnout rozvoj v oblastech, na které ve větším kolektivu ve třídě nemáme možnosti, nemůžeme uspokojit zájmy všech dětí nebo nemáme potřebnou kvalifikaci. O vzniku kroužků u nás tvrdím, že se nám zkrátka staly. Na jedné třídní schůzce se rodiče vyptávali na kroužky a já jsem začala hledat způsoby, jak kroužky ve školce nastartovat. Podařilo se nám získat kvalitní lektorky s obrovským citem pro práci s dětmi z řad rodičů a daří se se nám je i v případě jejich odchodu, nahradit. Změny v lektorském týmu se dějí velmi zřídka, ale zrovna tento školní rok vystřídala skvělou lektorku angličtiny paní Mgr. Marcelu Němcovou, naše nová kolegyně učitelka Bc. Tereza Palkovská. Děti si ji okamžitě oblíbily a i na ní je vidět, že ji kroužek a pokroky dětí baví. A které kroužky u nás dětem nabízíme? A kdo je vůbec vede? Požádala jsem naše lektorky, aby představily svou cestu ke kroužku, a o jejich postřehy se s Vámi podělíme.

Jana Bartošová

Angličtina – Bc. Tereza Palkovská

Jak jsem se k vedení kroužku dostala? To bylo někdy v roce 2008 nebo 2009. Otevřela jsem tehdy soukromou anglickou MŠ v centru Ostravy a přihlásilo se tam tehdy jediné české dítě, zbytek byli cizinci, převážně Korejci, kteří uměli pouze svůj rodný jazyk. Mým hlavním cílem se tehdy stalo naučit všechny děti anglicky co nejrychleji, nejen, aby porozuměly pravidlům školky, ale také, aby si mohly hrát a komunikovat mezi sebou. Kromě celodenního programu vznikla tedy nabídka nejen školkových, ale také mimoškolních kurzů s docházkou až domů. Všechny tyto kurzy byly šité každému dítěti na míru a probíhaly několikrát týdně. V průběhu let se vychytalo, co funguje, co děti baví a co ne a teď se tu nejlepší cestu snažím předat dál.

Co mě na tom baví, proč to dělám? Baví mě na tom nejvíce to, že děti nemají zábrany tak, jako to mají dospělí. Je jim úplně jedno, jakým jazykem na ně mluvím, nestydí se opakovat, zkoušet tvořit vlastní věty. V hodinách se podporujeme a klademe důraz na to, aby se nikdo nesmál druhému za to, že se mu něco nepodařilo. Také je fascinující rychlost, s jakou jsou děti schopné si vše zapamatovat. To mi se už stát nemůže ...

Zážitek, který mi v souvislosti s kroužkem utkvěl v paměti? Pamatuji si jen vtipnou hlášku z tohoto týdne, kdy ke konci lekce holčička protočila oči v sloup a říká: "Ježíši, to už je zase konec? Paní učitelko, kdy bude ta hodina delší?"

Tereza Palkovská vede kroužek Angličtina

Taneční pohybová průprava – Mgr. Aneta Sovják Majerová, Dis.

Jak jsem se k vedení kroužku dostala? Byla to náhoda. Procházela jsem školkou se svým synem a jen tak v běhu mě oslovila paní Jana Bartošová, ředitelka berušky, zdali bych nechtěla vést taneční kroužek pro děti ve školce. Byť jsem takovou zkušenost zatím neměla, bylo to rychlé rozhodnutí. ”Proč ne?!” Měsíc jsem potom sbírala inspiraci, oprášila jsem metodiky výuky tance, které ležely v krabici z dob studijních, a namyslela choreografie.

Co mě na tom baví, proč to dělám? Děti vám dají okamžitou upřímnou zpětnou vazbu. Buď je zaujmete, nebo ne, což zjistíte hned. :) Když vidím, že je to baví, tak odcházím po hodině spokojená a nabitá a věřím, že alespoň maličko z toho, co je naučím, v nich zůstane. Třeba toho někteří v budoucnu využijí, ať už více, či méně. No, a když pak při vystoupení vidím šťastné sebevědomé děti, uslzené rodiče (včetně mě), tak vím, že to smysl má.

Zážitek, který mi v souvislosti s kroužkem utkvěl v paměti? Na první lekci jsem měla trochu trému i já. Neměla jsem tušení, jestli se mi děti třeba nerozutečou, jestli udržím jejich pozornost apod. Měla jsem na papíře připravený program lekce, tehdy ještě i s názvy cédéček a čísly písniček, abych na něco nezapomněla. :) Lekci jsme začali tím, že děti v rytmu slabik vytleskaly svá jména a k tomu přidaly i věk. Na otázku, kolik let mám asi já, se mezi sebou začaly dohadovat, jestli 80 nebo 50?! … a pak už to šlo hladce. :)

Aneta Sovják Majerová vede kroužek Tanční pohybové průpravy

Keramika – Bc. Magdaléna Schreier

Jak jsem se k vedení kroužku dostala? Do kolektivu školky jsem se dostala společně s nejstarší dcerou, která nastoupila do třídy Motylků. Je víc než úžasné, že paní ředitelka zve rodiče ke spolupráci.

Co mě na tom baví, proč to dělám? Baví mě samotná práce s keramickou hlínou, školka Čeladenská beruška disponuje vlastní vysokoteplotní pecí, tu si s dětmi plníme a vypalujeme tedy ve svém. Baví mě celý proces, při kterém se s dětmi učíme trpělivosti, protože k hotovému keramickému výrobku vede dlouhá cesta. Dílka sušíme pro první výpal, kouzlíme s glazurou, nebo jinou zdobící technikou, připravujeme ostrý vypal a na závěr hotovy výrobek kombinujeme ještě například s přírodním materiálem. Těším se na naši školkovou výstavu!

Magdaléna Schreier vede kroužek Keramika, kde vznikají i takováto díla

Ekokroužek sovičky - Eva Wojnarová

Jak jsem se k vedení kroužku dostala? Souhrou okolností. Nějakou dobu jsem v MŠ už koordinovala program Ekoškola a nebyla jsem s tím úplně spokojená. A protože Čeladenská beruška je také krajským koordinátorem Ekoškoly a já sama částečně pracuji také přímo pro Ekoškolu jako auditor, kdy jezdím do ostatních škol, usoudila jsem, že mám silnou potřebu si zamést hlavně před svým vlastním prahem. Nemůžu přece posuzovat jiné školy a nebýt spokojená u sebe. A při přemýšlení jak to celé uchopit trochu jinak, aby bylo to ekovzdělávání pro děti zábavnější, jsem si vzpomněla, že má matka-učitelka MŠ vedla kdysi podobný kroužek. Tak mě napadlo využít tento koncept a vzájemně to propojit s Ekoškolou. Loni proběhl zkušební rok, který se ukázal jako velmi úspěšný a kroužek se stal mezi dětmi velmi oblíbený. Zároveň by byla škoda, nevyužít podmínky, které školka nabízí.

Co mě na tom baví, proč to dělám? Baví mě, že to baví děti. A mě taky. Nové věci se nedozvídají jen ony, ale i já sama a při hledání činností narážím na zajímavá poznání. A taky vnímám přínos a jsem ráda, že se mi povedlo si před tím prahem zamést.

Zážitek, který mi v souvislosti s kroužkem utkvěl v paměti V době Covidu, kdy byla běžná distanční výuka a kdo mohl, měl homeoffice, jsem při jednom z výletů poskytla zázemí pro svačinu u sebe doma a přivedla jsem tak domů 15 rozveselených dětí. Byla to trošku divočina, neboť většina byla zvědavá na každý kout mého bytu. A tenkrát rodina poznamenala (tolerantně), že není homeoffice jako homeoffice. :-)