Děti, naše Česká republika slaví sto let

Ani nás v mateřské škole nenechalo v klidu stoleté výročí České republiky. Pro dospělého je celkem jednoduché představit si dobu sta let zpět, myslím časově, ale děti, děti ty vnímají čas úplně jinak. Jak jim tedy toto jubileum přiblížit? Začali jsme, jak se říká od píky – seznámili jsme děti se státními symboly. Dnes už i ti nejmenší vědí, že česká vlajka má tři barvy a že Český lev má dva ocasy, mají povědomí o tom, kde sídlí náš pan prezident a znají písničku „Kde domov můj,“ tedy naší hymnu u které vědí, že se mají postavit, když hraje. Když jsme ji dětem pustili, aby si ji poslechly, Míša, která má brášku školáka vykřikla: „ To znám, to se brácha učil ve škole!“ Děti už nezaskočí ani otázka jaký strom je naším stromem národním. Po tom, co se děti seznámily se státními symboly, zaměřili jsme se na věci, které jsou dětem blízké a které lidé užívají teď i v dobách dávno minulých. Nejprve jsme naší pozornost zaměřili na oblečení. Ptali jsme se dětí, jestli se lidé oblékali stejně jako my. A odpovědi dětí? „ Oblečení lidí dřív mělo jiné barvy.“ Nebo: „Měli oblečení z jehličí.“ Ukázali jsme tedy dětem módu 20. let minulého století a děti nakreslily postavy a dolepily jim šaty, které nosili lidé před sto lety. Dále jsme naši pozornost nasměrovali na hračky, protože ty jsou pro děti zajímavé. Jak vypadaly před sto lety? Hledali jsme v literatuře, s čím si hrály děti, když vznikla naše republika. Děti na obrázcích v knize viděly, že hračky se od jejích současných velmi liší. Panenky, které byly na obrázcích, byly z polínek, letadlo z dřívek a jako maňásek posloužil plátěný kapesník. Děti si potom zkusily některé hračky vyrobit a také nám zahrály divadélko s kapesníčkovými maňásky. Tak snad se nám těch sto let dětem alespoň trochu podařilo přiblížit.

Olga Golasová