Berta s prázdninovým čipem

Kdo nás zná ten ví, že ve školce chováme různé druhy zvířat. Během školního roku dělají dětem radost, a když vypuknou prázdniny, odchází někteří mazlíčci na střídavou péči do rodin. Jsou totiž zvyklí na kontakt s lidmi a my je o něj nechceme ošidit. Po prázdninách se nám pak vrací pěkně vymazlení a vypasení. Některá zvířata ale ve školce zůstávají jednoduše proto, že stěhování jejich ubikací je obtížné nebo kontakt s lidmi nepotřebují. Ve školce se střídáme, takže péče o stávající zvířata je zajištěna. A pořád se něco děje. Třeba náš had korálovka Klaudie se zakalila a bude se svlékat z kůže, což je zajímavé podívaná. Když jsem čistila voliéru, marně jsem hledala samičku korely, myslela jsem, že má nějaký zdravotní problém, protože ve zvláštní poloze zakrývala vchod do budky. Ale bylo to proto, že mě k ní nechtěla pustit, sedí totiž na vejcích. Samička andulky nás také vyhání z budky, ve které má vejce, tak je možné, že budeme mít po třech letech zase mláďátka. Největší legraci jsme letos o prázdninách zažili s vodní želvou Bertou. Myslíme si, že má v sobě speciální čip, který ji upozorní, že školka je pro děti zavřená a je třeba zdrhnout. Jak jinak si vysvětlit, že od jara do podzimu si žije spokojeně u rybníčku a na přelomu července a srpna šmejdí kolem plotu, čumákem rozráží plaňky plotu a zkouší, která povolí, aby mohla utéct. Letos se jí to podařilo 2x za jeden den, než jsme zdrhací místo objevili. A nevzdává se a tak ji chuděru občas najdeme zaseknutou mezi plotem a deskou, která jí v útěku brání. Obzvláště v létě jsou zákoutí pro zvířata na zahradě pastvou pro oči. Na Davidově homoli se slétají motýli, nad jezírkem létají vážky a koupou se v něm ptáci. Až půjdete kolem, koukněte se, a kdybyste viděli Bertu snažící se o útěk, vězte, že je to proto, že jsou prázdniny.

Jana Bartošová